Převzato z Časopis Církve bratrské (archiv).

O Pražské vysokoškolské koleji Tyrannus Hall už jsme v Bratrské rodině psali. (Cesta Pražského Tyrannus Hall, 12/2000). Tehdy před čtyřmi lety byla slavnostně otevřena budova a nastoupilo prvních sedm studentů. Osobně ten první rok znám pouze z vyprávění. Ty další jsem si mohl už prožít na vlastní kůži. Snad bych si tedy mohl dovolit malé bilancování.

Nejprve však snad malé vysvětlení pro ty, kteří nevědí, co je Pražský Tyrannus Hall. Pražský Tyrannus Hall je taková zvláštní kolej. Od běžné koleje se liší několika „maličkostmi“. Nejen tím, že je zde oproti normální koleji více klidu a obecně lepší prostředí, ale především tím, že je zde budováno cosi, co se oficiálně nazývá „vysokoškolské učednické společenství“. Znamená to společné biblické studium, společný sport, společné modlitby…

Slíbil jsem na počátku bilancování. Tedy s chutí do toho:

Na počátku stála nová, krásná budova, dva skvělí vedoucí v podobě Tomáše Grulicha a Steva Olsena a sedm poněkud vykulených studentů několika pražských vysokých škol. Někteří z nich byli zároveň i čerstvými vysokoškolskými studenty, jiní už měli za sebou dva, čtyři či šest semestrů vysoké školy. Lidé s různými zkušenostmi, z různých církví, různých povah, různé zbožnosti a různého vztahu k autoritám…

Problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Nastalo tříbení. Nejen proces běž­ného studia, běžných modlitebních či teologických setkání studentů Pražského Tyrannus Hallu, ale i toho, co se skrývá pod povrchem. Proces poznávání, někdy klopotného odpouštění, vyznávání. Někteří studenti nostalgicky vzpomínají na první rok. „Pak už to bylo jiné.“

Jaké? „Zkrátka jiné.“ Asi ano. Ale to je důležité, protože i v tom se skrývá proces proměny. Proces formování a duchovního růstu…

Každý rok se znovu těším na přijímací řízení. Koho nám letos Pán přidá? Čím obohatí naše společenství?

Většinou to nejsou lidé tak nějak „hotoví“, spíše naopak. A vždycky znova se rozbíhá onen klopotný proces tříbení. Často podobné otázky, podobné problémy, podobná hledání.

Jedna z věcí, jež mě fascinují, je to, jak společenství funguje, jak za oficiálním řádem probíhá ještě další síť soukromých rozhovorů, sdílení se, problémů, vyznání a naděje. Právě tohle je jeden z důležitých rozměrů Tyrannus Hallu, právě proto jsme učednické společenství. Že totiž ti starší vyučují ty mladší. Že jsou zde navazovány hluboké vztahy. Právě proto cítím potřebu bilancovat, neboť právě tenhle rozměr společenství nevznikne naráz, ale tvoří se po dlouhá léta.

Na závěr bych si dovolil připsat jakousi výzvu potenciálním vysokoškolským studentům. Tyrannus Hall je náročný. Je neskonale jednodušší trávit vysokoškolská studia na běžné vysokoškolské koleji. Na druhou stranu si troufám tvrdit, že je to jako s těmi hřivnami, čím víc jich obětujete, tím větší máte nakonec zisk.

Anketa mezi studenty PTH:

Co ti dal a vzal Pražský Tyrannus Hall?

  • V PTH jsem poznal skvělou partu lidí, která mi byla oporou. Při vzájemných rozhovorech jsem přicházel na nové věci v otázkách víry a tajemství modlitby.
  • Spoustu dobrých kamarádů. Občas mi bere čas.
  • Dal mi toho hodně. Vzal mi možnost trávit bohémský studentský život a na to si až tak moc nestěžuji.
  • Tyrannus Hall rozšířil moje obzory. Třeba i v tom, jak jsou lidé různí. Naučil mě je v této různosti snášet. Dal mi jak přátele, kreré jsem měl možnost hlouběji poznat, tak vzory v podobě Tomáše a Steva. Naučil mě o některých věcech uvažovat šířeji, v kontextu. Poznal jsem, že to, že je něco jiné, nemusí znamenat, že je to špatné. Vzal mi docela dost času, ale taky moje omezené představy.
  • Rozšířil moje obzory. Dostal jsem se do společnosti mladých křesťanů. Každý je jiný, má jiná obdarování. Můj svět se konfrontuje se světy ostatních lidí.
  • Vzal mi hodně času. Dal mi nové přátele. Jsem rád, že jsem mohl poznat Steva a Tomáše.
  • Dal mi duchovní probuzení, nové přá­tele, možnost sdílení takřka bez hranic. Možnost žít dlouhodobě s křesťany. Od­povědi na spoustu otázek, se kterými jsem si nevěděl rady. Setkání s lidmi, jako jsou David Novák a David Javornický, možnost diskuse a velké výměny názorů. Vzal mi trochu času, zoufalost, duchovní prázd­notu a tíhu jha hříchů.